Co je to Star Trek
Vydáno dne: 7.10.2005, téma: Mimo téma

Dnes vám nabízím takovou... úsměvnou převzatou analýzu fenoménu Star Trek. Doufám, že k ní budete přistupovat s dobrou náladou a nepohorší vás...:-)

Roku 1964 dal muž jménem Gene Roddenberry vzniknout jedné
z mnoha neúspěšných úvodních seriálových epizod jménem „Star Trek“.
Propadák. Televizi se to nelíbilo, odpor budila především postava se špičatýma
ušima…

Snad ze zdvořilosti umožnili Roddenberrymu druhý pokus.
Tomuto osudovému rozhodnutí bezprostředně vděčíme za to, že například naše
mobily mají odklápěcí horní část.

Pak že televize není důležitá.

I když je vliv „Star Treku“ na každodenní život nejvíce
vidět na mobilech, najdeme i další. Ať se vám to líbí, nebo ne, „Star Trek“ se
šíří západním světem jako mor středověkem, a je jen o trochu méně nebezpečný.

Roddenberryho rozvláčná utopie se v éteru poprvé
objevila roku 1966. Vysílal se příšerný hodinový příběh o sci-fi upírovi, který
vysává sůl a umí se proměnit v buclatou kočku s kraťoučkou minisukní.

Seriál navzdory nepovedenému začátku vzbudil ohlas. Samotný
Roddenberry sice osciloval mezi pubertálním egocentrikem a nápaditým
vizionářem, jako spisovatel však nezaujal. Příchod populárního sci-fi seriálu
(s na svou dobu nevídanými speciálními efekty) naštěstí přilákal nejlepší mozky
v oboru, Frederikem Pohlem počínaje a Harlanem Ellisonem konče.

Spisovatelé pomohli stvořit jedny z nejlepších
vědeckofantastických příběhů televizní obrazovky, zahrnující cesty časem,
mimozemské pářící rituály i šokující paralelní vesmíry. Kvůli rovnováze byla
tato monumentální díla prokládána nesledovatelnými hrůzami o mimozemských
extremistkách, které kradou mozky, a těžkopádnými křesťanskými alegoriemi.

Seriál udělal z Williama Shatnera (kpt. James T. Kirk)
a Leonarda Nimoye (Spock) hollywoodské hvězdy druhé velikosti, ze zbytku herců
hvězdy třetí velikosti. A to navzdory tomu, že Shatner soustavně přehrával a
Nimoy se cítil být ve své roli nedoceněný.

Divákům, hltajícím každou zmínku o seriálu, také poskytl neutuchající
přísun chytlavých vět. Snad každý z nás někdy slyšel „Přenes mě, Scotty.“
„Je mrtvý, Jime.“ či „Vy patříte k lopatě.“

Největší vliv měl původní „Star Trek“ na rozvoj techniky.
Začal se vysílat těsně před tím, než světlo světa s plnou parádou spatřily
křemíkové čipy, a pozdější výrobky napodobovaly všechny ty šikovné věcičky,
které používala neohrožená posádka Enterprise.

Designéry mobilních telefonů nejvíce ovlivnily vyklápěcí
komunikátory posádky, jak už bylo zmíněno výše. Na čemkoliv, od televize po
počítače, byl vidět menší či větší vliv Treku. Seriál taktéž inspiroval mnoho
věcí, které se dosud vyvíjejí, od virtuální reality po hlasem ovládané
počítače. Technika „Star Treku“ dokonce ovlivnila i výzkum kvantové fyziky na
poli teleportace, jež byla kdysi považována za neuskutečnitelnou.

Trek také významnou měrou předpověděl vývoj společnosti a
podporoval jej, především co se týče zrovnoprávnění žen a menšin. Posádka
Enterprise byla pozoruhodně pestrá. Na můstku pravidelně působila černoška a Asiat,
profesionálové rovní svým bílým soukmenovcům.

Nichelle Nichols, představitelka komunikačního důstojníka
Uhury, v průběhu seriálu zvažovala, že odejde, neboť její postava
častokrát měla málo co na práci, Martin Luther King ji však vyzval, ať zůstane,
neboť se domníval, že její přítomnost mladým lidem dobře symbolizuje
rovnoprávnost. Nichols a Shatner také později uskutečnili první polibek bělocha
a černošky na televizní obrazovce (byť k němu byli přinuceni cizí silou).
Další epizody, přímo nebo alegoricky, pojmenovávaly závažné společenské
problémy týkající se rasy, pohlaví, sexuality, svobody a násilí, často
s viditelným úspěchem.

Tato promyšlená pokrokovost samozřejmě znepokojovala špičky
televize NBC, kteří seriál nejprve přesouvali mezi různými dny a časy, až jej
vprostřed třetí sezóny potupně zrušili.

Místo aby se na Trek zapomnělo, tak jako na tolik seriálů té
doby, díky vysílání v místních televizích se znovu narodil a navzdory
nepopiratelnému konci jeho popularita rostla. Když se roku 1976 objevily
Hvězdné války, oživený zájem ve sci-fi vyústil v první trekový film, jenž
měl premiéru roku 1979.

Když se Gene Roddenberry zbavil pout, která jej svazovala
v televizi, mohl ve „Star Treku: Film“ plně realizovat svou představu
toho, o čem Trek je. Výsledkem byl nudný, více než dvě hodiny dlouhý film,
v němž se hodně mluvilo a málo jednalo. Přes všechny chyby si film vedl
natolik dobře, že podnítil vznik pokračování, které však mělo mnohem nižší
rozpočet. Také už ke scénáři nepustili Roddenberryho, takže se
z filmu stal trhák a znovuzrodila se legenda.

Následovaly další filmy, které se povětšinou věnovaly tomu, jak moc postavy zestárly (bylo jim po
čtyřicítce – do sešlosti věkem měli daleko). Aby tento příšerný problém se
stárnutím vyřešili, stvořili producenti úplně nový Trek situovaný do 24.
století (80 let po originálu). „Star Trek: Nová generace“ chytře eliminoval
problém se stárnutím tak, že v něm vystupoval kapitán, jemuž už
v době prvních dílů NG bylo více let než komukoli z původní posádky.
(Na druhou stranu se sluší říct, že Patrick Stewart stárnul pěkně.)

ST: NG začal jako další projekt ovládaný Roddenberrym, což
znamená, že stál za starou bačkoru. Roddenberryho přínos Treku by se neměl
podceňovat – za svůj úspěch vděčil seriál jen a pouze jeho optimistické vizi
budoucnosti, v níž lidstvo přemůže chyby současnosti. Zkrátka jen neuměl
psát. Naštěstí do produkčního týmu NG časem vstoupila nová krev a pozvedla
seriál ještě výš, než se kdy nacházel originál.

NG stavěla na chytřejších příbězích nežli původní Trek, a i
herci byli kvalitnější. Po dobu sedmiletého natáčení byla nesmírně populární a
obohatila společenský slovník, kupříkladu termínem „simulátor“, holografickým
prostředím, po němž toužili především zastydlí teenageři, a Borgové, rasou
kybernetických monster, jejichž slogan („Odpor je marný. Budete asimilováni.“)
se stal charakteristickým pro velké fenomény dnešní doby jako třeba Microsoft.

Devadesátá léta byla věkem štěstí. Sledovanost zapříčinila
vznik dalších seriálů. Jako první se objevila báječná „Star Trek: Stanice Deep
Space Nine.“ Tvořily ji spletité příběhy, potýkající se s vědou a
náboženstvím, a mimořádný vývoj postav, s jemuž podobným jsme se v Treku dosud
nesetkali. A se stejnou jistotou, s níž po dni přijde noc, tyto přednosti
vedly k mnohem nižší sledovanosti, než které se seriál do té doby těšil.

Přesto byla DS9 po většinu natáčení jedním z nejlépe
hodnocených seriálů. A tak když Paramount zahájil vysílání své nové televizní
stanice, za hlavní program si zvolil Star Trek.

Tou dobou už byl Roddenberry po smrti. S ním zemřely i
představy, jak Trek řídit. Lidé, kteří přišli po něm, byli prokazatelně stejně
špatnými spisovateli, postrádali však také jakoukoliv vizi. „Star Trek:
Vesmírná loď Voyager“ se poprvé objevil roku 1995, a byla to hrůza. Ne
ve smyslu cizinek z původní série, které kradly mozky, ale spíše ve smyslu
tupě suchopárného, ohraného způsobu myšlení, jímž si televize zasloužila
označení „širá pustina“.

Voyager vypotil sedm sezón nemastné, neslané kaše
s nálepkou Star Trek, jejíž sledovanost soustavně klesala (a to navzdory
tomu, že se k posádce přidala mimořádně prsatá borgská kočka jménem Sedmá
z Devíti). Série filmů z prostředí Nové generace zatím v kinech
sklízela jednou dobré, podruhé špatné úspěchy.

Roddenberryho dědicové – podle Ricka Bermana a Brannona
Bragy „tvůrčí“ tým – tento úpadek pozorně zanalyzovali a došli k nezvratnému
přesvědčení, že problémem je vše kromě hranic jejich schopností. Očividně bylo
zapotřebí nové vedení.

Sehnali Johna Logana, oskarového scénáristu, který se měl
zhostit posledního NG filmu. Výsledkem byl absurdní propadák jménem „Star Trek:
Nemesis,“ nejhůř vydělávající Trek film všech dob.

V posledním vtělení seriálu došlo také k menší
reorganizaci. Pátý Star Trek se jmenoval „Enterprise“, v názvu bylo
zřetelně vynecháno „Star Trek“, aby všichni viděli, jak bude všechno nové a
úžasné.

Berman a Braga se rozhodli, že nový seriál se bude odehrávat
150 let před prvním Trekem. Důvod byl prostý – nedokázali napsat nic dobrého
z 24. století, protože lidé 24. století měli vybraný styl vyjadřování a
tak všechny jejich dialogy připomínaly Shakespeara a Dickense.

Mezi další radikální změny patřilo obsazení mimořádně prsaté
vulkánské kočky, tedy už ne borské kočky, užití hodně ošklivé písničky od Roda
Stewarta jako znělky, a promyšlené utvoření postmodernistického vakua tím, že
vymysleli seriál, který zcela postrádal osobitost či zápletku. Sledovanost
kupodivu dál klesala, až byl seriál po čtyřech letech zrušen.

Budoucnost Star Treku není zřejmá, patrně však není tak
idealistická a optimistická jako Genova vize budoucí utopie.

Trek Paramountu vydělává miliardy dolarů – na figurkách,
počítačových hrách, knihách a zábavních parcích – a tak je nepravděpodobné, že
dokud bude z jeho mrtvoly možné vyrazit ještě alespoň cent, vedení studia
ho nechá v klidu.

Trek možná nebude žít blaze, ale rozhodně bude žít dlouho. A
možná bude jednoho dne zase dobrý…

www.rotten.com

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře | Vlož komentář

Přidání komentáře...

Jméno
E-mail
Web
Titulek